„Čeho se na nás dopustí druzí, s tím už se nějak vyrovnáme. Horší je to s tím, čeho jsme se na sobě dopustili sami.“ (François de la Rochefoucauld )
a to se týká samozřejmě i nemocí… čeština je krásná, popisuje věci pravdivě.
Nemoc = nemít moc
nemít moc sám nad sebou, nad tím, co se sebou provádím.
Všichni vědí, že by měli jíst zdravě a cvičit, ale stačí to?
Já si myslím, že to všechno začíná v naší hlavě, že pokud si nepřeprogramujeme mysl a budeme stále negativní a vystresovaní, tak nás zdravá strava nespasí.
Mým osobním hrdinou je velmi blízký člověk z rodiny. Tento člověk měl extrémně těžký život už od narození. Opravdu dost dobře nechápu, jak se toto dá přežít a to je ten rozdíl mezi námi, to je to kouzlo. Tento člověk nikdy nepřemýšlel nad tím, že by to přežít neměl. A i když to bylo hodně na hraně, dnes je pro doktory malým zázrakem….respektive doktoři nechápou.
Mám ráda, když doktoři nechápou. 🙂
Když bude zdravá mysl podpořena přírodou, tak, jak to děláme v Uncarii, tak tělo zvládne cokoli, o tom jsem hluboce přesvědčená.
Proto pracujme na sobě,
♥ usmívejme se,
♥ plňme si sny, ať už jsou sebe bláznivější,
♥ milujme – to hlavně
♥ a odpouštějme nejen ostatním, ale především sobě.
Katka
